Jui jednoho krásného, deštivého večera přijede do podivného sídla, v němž kromě jediného sluhy žije šestice bratrů. Její otec ji tam poslal bydlet, aniž by cokoliv řekl, a Jui jako hodná dceruška poslechla. Záhy ovšem zjišťuje, že se dostala do domu plného upírů, kteří si z ní mají udělat svačinku. A to, milý diváku, je celá zápletka.
Ne, vážně si nedělám legraci. Pravda, tvůrci se do druhé poloviny tohoto dvanáctidílného anime pokoušeli propašovat něco, co vzdáleně připomínalo děj, ale vzhledem k tomu, jak je tento pokus plochý a nelogický, to ničemu nepomohlo. Celkově je logika něco, co toto anime zoufale postrádá. Není zde například vysvětleno, proč Jui vůbec přijela do upírského sídla. Následně se to tvůrci snaží vykompenzovat samoúčelnou minulostí postav, která má za cíl akorát vás donutit pociťovat nějaké sympatie k upírům (dodávám, že vesměs marně), a jakýmsi zlotřilým plánem, který se vyjeví až v posledních třech dílech. Nejhorší na tom je, že příběh by měl potenciál, kdyby se ho někdo pokusil zpracovat trochu hlubším způsobem – nějaké nápady byly opravdu dobré, a pokud by si někdo dal tu práci, mohlo to být skutečně mrazivé.
Jak už napovídá i název, tohle anime má být tak trochu erotické, takže by se plytký děj dal odpustit, kdyby to fungovalo. Jenže ani to se bohužel neděje. Jui neustále pobíhá po celém sídle ve své školné uniformě (tento fetiš a lenost postav se převlékat byl vysvětlen jednou návštěvou „noční školy“) s pohledem raněné laně, které máte sto chutí prohnat kulku hlavou. Myslím, že ani sadističtější diváky už její neustálé fňukání nemůže bavit – za každým upírem přijde, snaží se mu s něčím svěřit a pak se diví, když ji kousne. U toho brečí, že si myslela, že zrovna on je jiný, a prosí, ať toho nechá. Z předchozí zkušenosti všichni víme, jak to dopadne – toto podceňování inteligence hrdinky i diváka mi vadí. Opakované scény pak začínají býti okoukané, a to, co prve mohlo mít alespoň nějaký náboj, se záhy stane k uzoufání nudným.
Kromě toho se na Jui vůbec nepodepisuje fakt, že je denně ohlodávána. Během jednoho večera se z ní napijí tři bratři – nikde žádná ranka, modřina, nebo viditelný projev ztráty krve (třeba smrt). A pokud tohle měla být ta erotika, tak znovu selhává. Všichni víme, co se stane, když vás kousne upír, nemusí to být doprovázeno srkavými zvuky, jako když dopíjíte zbytek limonády brčkem z kelímku. A pokud se těšíte na nějaký fyzický kontakt, tak se ho nedočkáte – kromě okusování jsou tu asi jen dva polibky, přičemž jeden je od osoby, která vypadá na dvanáct, a při té scéně můj mozek opravdu křičel mentální bolestí.
Diabolik Lovers je anime natočené na motivy otome hry. To ale rozhodně neomlouvá absenci děje, nelogické chování postav a prvoplánovou, nefunkční erotiku, kterou můžete shledávat přitažlivou, jen pokud s ní sami nemáte zkušenost, nebo jste lehce pedofilní. A k tomu přehršel postav, k nimž si nevytvoříte žádný vztah (vlastně si ani nezapamatujete jejich jména), ale k nimž si z nepochopitelných důvodů najde cestu hlavní hrdinka i přesto, že ji bráškové do posledního týrali…
Pár dobrých scén, fakt, že upíři se tu chovají jako upíři, a dvě dobré skladby to nemůžou zachránit. Tohle už nikdy více. Snad je alespoň hra o dost lepší, protože manga je zabitá úplně stejně.
Japonský názov: DIABOLIK LOVERS
Anglický názov: Diabolik Lovers
Počet epizód: 12 (TV séria)
Rok vydania v Japonsku: 2013
recenzia bola pôvodne vydaná na dagon.cz
