Nanami je obyčejná středoškolačka – má kamarády, není to žádný šprt, ale bohužel je hodně chudá, kvůli čemuž sklízí od řady spolužáků posměch. Jednoho dne tak přijde ze školy domů a zjistí dvě zdrcující věci. Zaprvé: její otec ji opustil. Zadruhé: exekutoři jim právě zabavili dům, takže se rázem ocitá na ulici. Nanami ale ani tak neztrácí svůj entusiasmus, a když vidí, jak toulající se pes v parku zahnal na strom brýlatého podivína, neváhá a pomůže mu.
V takové chvíli by vás mohla napadnout nejedna poučka, kterou nám všem rodiče vštěpovali odmalička: nechoďte nikam s cizími lidmi, netoulejte se po večerech sami… Případně ještě: pro dobrotu na žebrotu. Naštěstí pro Nanami nic z tohohle neplatí. Cizinec v klobouku si poslechne její příběh a nabídne jí svůj domov. Je to sice podezřelé, ale dívka nemá kam jinam jít. Následně v šoku zjišťuje, že tento dům je ve skutečnosti rozpadlý chrám, v němž se nacházejí dva chrámoví duchové a liščí démon Tomoe – všichni sloužící zdejšímu bohu. Tím není nikdo jiný, než muž, s nímž Nanami mluvila v parku. Ten jí předal část svých schopností, čímž na ni delegoval svoje povinnosti. Jízda plná roztomilých omylů, vtipných hádek, ale i epiky a nalomených srdcí může začít.
Podle mangy taky vzniklo v roce 2012 stejnojmenné anime o třinácti epizodách (+ 1 díl OVA). To se v příběhu, s drobnými změnami, dopracuje zhruba k pátému zvazku, přičemž si některé odlehčené díly vypůjčí z pozdějších svazků. Od ledna 2015 pak anime pokračovalo druhou sérií, na níž na přelomu roku 2015 a 2016 navazuje čtyřdílné OVA, které se věnuje krátké, ale velmi silné epizodě z minulosti, kam Nanami odcestuje. Celý příběh pak v roce 2016 završilo krátké, třináctiminutové OVA fungující jako epilog.
Kamisama Hajimemashita na první pohled vypadá nenápadně. Obálky každého svazku mají umírněné barvy, nic křiklavého – v krámě byste je snadno přehlédli. Pokud po nich ale sáhnete, neprohloupíte. Příběh se sice nese v duchu typického šódžo stylu, zároveň má ale něco navíc. A tím nemám na mysli zástupy „bišíků“, na něž je radost pohledět. Zdejší humor mi beze zbytku sedl a často jsem se při čtení smála nahlas. Hodně za to mohla i kresba. Julietta Suzuki (jedná se o pseudonym) nešetří karikaturami, zjednodušenými obrázky postav, které v jinak běžně kresleném panelu silně vynikají a přidávají jistý humorný podtón dané situaci, ani „stare“ výrazy. Díky tomu dokáže některé scény příjemně odlehčit. Na druhou stranu tu ale nechybí ani drama.
Příběh je v první řadě romantický – Tomoe a Nanami jsou hezký pár, to se jim nedá upřít. Cesta k nalezení jejich lásky je ale trnitá a místy skutečně bolestivá. Démonská minulost, na níž Tomoe zapomněl, se přihlásí o své slovo a nelze ji nadále přehlížet. A právě ta je zdrojem nepříjemných zážitků. Zde musím vyzdvihnout autorčin záměr – ačkoliv zpočátku některé prvky vypadaly nahodilé a mohlo by se zdát, že si hlavní dějovou linku autorka chvílemi takříkajíc cucala z prstu, není to pravda. V pozdějších svazcích si uvědomíte, že náznaky toho, co se bude dít, jsou tam už od začátku. To je příjemná změna, oproti řadě jiných mang, na nichž je patrné, že příběh je vymýšlen opravdu za pochodu.
Kamisama Hajimemashita je zdařilou kombinací komedie, romantiky a nadpřirozena, která je sympatická svým nevtíravým stylem. Julietta Suzuki stvořila příjemný příběh, který pohladí romantické duše. Vdechla život postavám, které si oblíbíte – temperamentní Tomoe si vás získá od první stránky, ukňučený a závistivý Mizuki si k vám nakonec také najde cestu, stejně jako excentrický Kurama a dobrosrdečná, byť naivní, Nanami. Manga má 25 dílů a je již ukončená, takže se nemusíte obávat toho, že byste na další dobrodružství museli čekat kdovíjak dlouho.
pôvodne vydané na dagon.cz
