V tomto článku si ukážeme první dvě hry, rébusy, o kterých si pravděpodobně většina z vás myslí, že jsou čistě japonské. Zjistíme, že to není tak úplně pravda. A samozřejmě se je také naučíme hrát. Tak jak se říká – hurá do toho, půl je hotovo!
Sudoku
Sudoku je celkem nová hra, vznikla teprve v roce 1979. A jak už samotný název vypovídá, není z Japonska. Jeho tvůrcem se stal Howard Garns, americký architekt. V Japonsku si ale získalo sudoku takovou oblibu, jako nikde na světě. Je to především proto, že Japonci kvůli znakovému písmu nemohou vyplňovat klasické křížovky. Jeden znak je totiž roven nikoli písmenu, ale celému slovu. Proto rozdělit nějaké slovo v latince jde snadno, ovšem rozdělit znak tak, aby to dávalo smysl, je takřka nemožné.
Políčka v této čtvercové tabulce (nejčastěji 9×9 polí) se vyplňují vždy tak, aby se číslice 1 až 9 v jednom sloupci, řádku a okénku 3×3 neopakovaly. Zní to děsivě, ale v podstatě na tom nic není. Věřte, že princip hry je velmi jednoduchý.
Neexistuje však jen varianta hry s políčky 9×9. Setkáme se s mnoha variantami pro úplné začátečníky (pole 4×4 nebo 6×6), pro děti (obrázkové varianty), ale i pro pokročilé nebo experty (pole 12×12, 16×16, různě vykrajovaná okénka,…). Asi nejšílenějším příkladem jedné z takto složitých variant je Killer sudoku. V tomto rébusu kromě klasických pravidel vyplňujete ještě další speciální oblasti, nejen tak, aby se v nich čísla neopakovala, ale zároveň musí tato čísla dohromady dávat součet, který je v dané oblasti vyznačen. Zní to děsivě. A ještě děsivější to je.
Takovou nejnovější variantou sudoku je dnes speciální rubikova sudoku kostka. Jde o klasickou rubikovu kostku, jak ji známe. Ovšem s takovým „nepatrným“ detailem. Není barevná a jsou na ní čísla. Vlastně je to spousta čísel. A vaším úkolem není nic jiného, než uspořádat čísla tak, aby se na jednotlivých stěnách kostky neopakovala.
A ještě malý tip. Nejjednodušeji lze okénka vyplnit, pokud začnete u nejvíce zaplněných míst – řádek, sloupek nebo okénko, kde vám chybí doplnit třeba jen 1 nebo 2 čísla. Zkuste si vyplnit všechny možné druhy a obtížnosti. Kdo ví, třeba se jednou dostanete i na mistrovství!
Kakuro
Nejen sudoku, i kakuro má svůj původ na západě. V roce 1966 ho vymyslel kanadský podnikatel Jacob E. Funk. V Kanadě ani ve Spojených státech však hra z počátku nikoho nezaujala. Boom nastal až poté, co ji jeden japonský obchodník přivezl do země vycházejícího slunce. To bylo na začátku 80. let. Hra dostala název kakuro. Netrvalo dlouho a stala se oblíbenou hrou nejen pro milovníky matematiky.
Stejně jako sudoku, i kakuro je logická hra s čísly. Pojí systém hry sudoku se systémem klasické křížovky, do které doplňujeme písmena. Místo slovní otázky tu však nalezneme jen číslo v černém trojúhelníčku. Toto číslo vyjadřuje součet číslic, které musíme napsat do následných okének. Čísla od 1 do 9 se však v řádku či sloupci nesmí opakovat. Jak tedy hra vypadá?
V trojúhelníčku vlevo je například číslo 10. Vedle tohoto čísla máme třeba 4 volná políčka. Čísla do nich musíme doplnit tak, aby jejich součet byl roven 10, a zároveň aby se neopakovala. Jedinou možností jsou tak čísla 1, 2, 3 a 4 (1+2+3+4=10). Tato čísla však musíme ještě seskládat tak, aby se stejným způsobem rovnala i čísla v navazujících sloupcích. Nejjednodušší je začít v řádku nebo sloupci kde je jednak dané nízké číslo a také málo okének k vyplňování vašich číslic.
Dnes jsme si ukázali princip dvou nejznámějších japonských her, nepocházejících z Japonska. V příští části se podíváme na hry možná již méně známé, avšak minimálně stejně zábavné jako ty dnešní. Těšte se a do té doby vyluštěte, co se dá, nic na tom není!
Zdroje:
ZŠ Rokytnice
Sudoku Wikipedia
Kakuro Wikipedia
